|
|
|
|
|
 |
|
|
15.7.2011 |
|
Zemřel malíř Zdeněk Sýkora
Ve věku 91 let v úterý zemřel malíř Zdeněk Sýkora. Byl uznávaným průkopníkem užití počítače ve výtvarném umění, jeho obrazy struktur a linií tvoří součást kolekcí prestižních domácích i světových galerií.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sýkorovy obrazy vystavuje například Centre Pompidou v Paříži, MUMOK - Stiftung Ludwig ve Vídni či Neues Museum v Norimberku. O jeho úmrtí informovala podle agentury ČTK jeho asistentka Veronika Hudečková. |
|
|
|
|
|
|
Jeden ze zakladatelů výtvarné skupiny Křižovatka |
|
Od surrealismu a kubismu ke krajinomalbě
Zdeněk Sýkora pocházel z Loun. Vystudoval výtvarnou výchovu, deskriptivní geometrii a modelování na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde poté působil jako pedagog až do roku 1980.
Po počátečním experimentování se surrealismem a kubismem se od konce čtyřicátých let věnoval krajinomalbě, která zůstala jeho celoživotní láskou. Generalizací přírodních forem dospěl k abstraktnímu výrazu a od počátku 60. let maloval kompozice založené na vztazích základních geometrických tvarů.
V roce 1963 vznikla první z řady struktur - Šedá struktura. Ve stejném roce se stal jedním ze zakladatelů výtvarné skupiny Křižovatka.
|
|
|
|
|
|
|
|
Průkopník užívání počítače v umění
"Pro organizování geometrických elementů ve svých strukturách používal kombinatorický princip a v polovině šedesátých let ve spolupráci s matematikem Jaroslavem Blažkem zapojil do své práce počítač, a zařadil se tím mezi světové průkopníky této metody," připomněla podle ČTK Hudečková.
Účastí na několika důležitých mezinárodních výstavách umění geometrického zaměření Sýkora získal významné postavení na mezinárodní výtvarné scéně a jeho díla se dostala do předních evropských a amerických sbírek.
|
|
|
|
|
|
|
|
Sýkorova plátna připomínají kaligrafii |
|
Od přísného řádu k náhodnosti
Začátkem 70. let se elementem jeho nových obrazů stala linie. Oproti přísnému řádu, s nímž pracoval u struktur, využil při tvorbě liniových obrazů náhodnost. Tvary, délky, tloušťky, barvy a křížení linií určovala náhodná čísla, která generoval počítač.
Podle odborníků mohou Sýkorova plátna připomínat kaligrafii, v jeho liniích však nejsou patrné tahy štětcem. Paralelu někteří spatřují i v jeho obrazech a hudební partituře soudobé vážné hudby. Podstatná je i jeho raná zkušenost krajináře a fascinace vědou. Sám Sýkora například odkazoval na inspiraci reprodukcemi analýzy Brownova pohybu, tedy náhodného pohybu malých částic v kapalině.
|
|
|
|
|
|
|
|
Stěžejní dílo Linie č. 24 - Poslední soud
Vloni připravila Galerie hlavního města Prahy Zdeňku Sýkorovi novou přehlídku, která se konala při příležitosti jeho devadesátin. Její autoři se snažili shromáždit to nejlepší z jeho více než padesátiletého díla, a tak se do Česka dostalo i jeho stěžejní dílo Linie č. 24 - Poslední soud, který zapůjčilo pařížské Centre Pompidou.
Obraz o rozměrech tři krát tři metry je součástí stálé expozice tohoto významného muzea a Sýkora je jedním z mála českých autorů, kteří jsou v něm zastoupeni.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V roce 2003 mu byl francouzským ministrem kultury udělen titul rytíře Řádu umění a literatury a v roce 2005 obdržel prestižní rakouskou cenu Herberta Boeckla.
Velkou retrospektivu Zdeňku Sýkorovi připravilo také Josef Albers Museum v Bottropu, Dům umění v Brně, Willhelm-Hack-Museum v Ludwigshafenu a Museum der Moderne v Salcburku.
Letos měl premiéru dokumentární film Krajina, který natočil režisér a kameraman Jaroslav Brabec o Sýkorově krajinářské tvorbě. Brabec o Sýkorovi již v roce 2001 natočil hodinový dokument v rámci televizního cyklu Evropané. |
|
|
|
|
|
|
